NOVINKY

"Krvelačná upírka" ...

17. května 2018 v 6:28
... aneb Když řádí 5 měsíční basenji.

Neuvěřitelné, že to malé černobílé cosik má dnes už 5 měsíců. Při odběru měla velikost a váhu průměrné dospělé čivavy, nyní váží 6,5 kg a se svou výškou 34 cm už předběhla i Ferrera o 1 cm.

Přezubování si vybírá daň v podání několik zničených hraček, roh konferenčního stolu, rozkousané misky na jidlo, 2 obojky a občasná protivna nálada.


Mavis se za tu dobu naučila od klasických základnich povelů i slalom, chůze mezi nohama, podávání pacek, plácnutí, otočky, styď se a nově se taky učíme povel "modli". Maviska je velice šikovná. Udržet si její pozornost bývá o něco složitější než když měla 3 měsíce.

Jediné, co nám dělá problémy jsou její podřizovaci "ataky" na Čestika s kterým občas mívá menší konflikty. Čestík se ji bojí a bohužel ho nenapadá nic lepšího, než na ni vrčet při každém jejím pohybu poblíž. Což se ji logicky nelíbí a řeší to trochu drsněji, než je v naší rodině zvykem.

Tím pádem se musí oba hlídat, hlavně u jídla, aby neměl brzo Čestík natržené i druhé ucho.

Je to malá, drzá opice, ale všichni ji milujeme a ona moc dobře ví, kdo je tady ta nejkrásnější fenečka na světě💕

V červnu se těšíme na Sraz basenji v Podmitrove, kde beru i Ferrouška, který tam bude dělat ukázku dogdancingu a Mavis bude mít dvojitou premiéru...z výstavy i coursingu.

Na výstavě bude obrovská konkurence a hlavně štěňata to jako nezkušení budou mít nejtěžší. Takže pro nás bude velký úspěch, když mi Mavis nebude skákat po hlavě, nesežere rozhodčího nebo se nevyvlékne z výstavního vodítka 😁

Co se týče coursingu, tak jsem na ni obzvlášť zvědavá. Venku nahání listí nebo květový pyl a dokáže 20minut pozorovat rodinku brouků, ale když ji metr před čumákem vyběhnou 3 zajíci, tak stojí jak puk a nechápavě kouká na Iwana s Čestíkem, kteří se pomalu dusí na napnutém vodítku.

Takže pokud bude ke střapci místo králičí kůže přivazaná pampeliška, tak máme vyhráno! 😁

Život s kardiakem aneb Nikdo není dokonalý

17. dubna 2018 v 9:56
,, Jani, nevím jak ti to říct, abych tě moc neranila, ale Mavis má šelest, "
rána od kamarádky veterinářky u druhého očkování Mavis byla jak po po bodnutí nožem.
,, Někdy se stává, že šelest může za pár týdnů vymizet, proto bych nepanikařila a počkala na třetí očkování. "
Nevymizel.
Ten pocit, že budu mít dalšího psa kardiaka, když můj první pes Lordík, otec od Iwana a Čestika, zemřel v 9letech po dlouhém boji s Dilatační kardiomyopatii, byl nepopsatelný.
,, Nevypadá to na dědičnou nemoc, spíše na vývojovou vadu, ale Mavis musí vyšetřit specialista na kardiologii. "
Ne dědičná, ale vývojová. To mi fakt pomohlo, když vím, že čekám tolik let na vysněné štěně, všichni sourozenci jsou zdraví a jen já mám nemocné štěně. ,, Proč já? Proč znovu já? " Ta bolest. Ten strach.
Čekání na vyšetření v Bohumínské klinice jsem si krátila čtením nejrůznějších letáčků s veterinárními krmivy.
,, Slečna Badínská a fenečka Mavis? Pojďte dál. "
Paní veterinářka byla velmi milá a sympatická, ale Mavis jsme stejně nepřemluvily k 15 minutové spolupráci a tak se u sonografie srdce nevynuhla sedací narkóze.
,, Bohužel výsledek nebyl tak jednoznačný. Obávám se, že vaše fenka má PDA, ale je více typ. Jednostranná a oboustranná. Na jednostrannou to nevypadá, ale na oboustrannou mi přijde ten výsledek hodně nestandartní. " Veterinářka vypadala velice zmateně a tak jsem byla objednána na druhé kontrolní sono.
Jelikož se občas kamarádím se "strýčkem Googlem", vyhledala jsem si výraz PDA během pár vteřin.
PDA, čili odborně patentní ductus arteriosus je vývojová vada neuzavřené srdeční aorty. Jednostranná se dá léčit operací s vysokou úspěšností, ale oboustranná je neslučitelná se životem a nejčastějším úmrtím do 1 roku.
Zatajil se mi dech. Možnost, že mi moje Mavis do jednoho roku umře a nedalo by se s tím nic udělat, by bylo něco, co bych asi podruhé nezvládla.
Nastal den, kdy jsem jela do Bohumína podruhé. Pochopitelně s bolestmi břicha, hlavy a tlak, který by nespravil ani litr pravé turecké kávy.
Tentokrát nebyla paní veterinářka u sona sama, ale pozvala si pana kardialoga, který je taktéž specialista, ale s podstatně delší praxí.
Bože, moje štěně je v rukou dvou kardiologů a oba koukají na monitor počítače, kde "problikává" srdce Mavis nejrůznějšími barvami.
Přispaná fenka nemá ani ponětí, že v tenhle moment se rozhoduje o jejím osudu.
Po asi 20 minutách, kdy se dva doktoři bavili latinskými názvy a pak do toho zaznělo... ,, Otoč to doprava, nene ještě kousek. Vidíš? Tady. VSD. "
Sakra co to je? Samé latinské názvy a teď do toho vyhrknou nějakou další zkratku a já u sebe ani nemám mobil, abych si to mohla vygooglit.
Pan doktor odešel. Já čekala s polospícím štěnětem co mi řekne paní veterinářka. Pokud možno v češtině tak, abych tomu rozumněla.
,, Mám pro vás dobrou zprávu. Mavis nemá PDA, nýbrž VSD.
Ve zkratce se jedná o malou dírku mezi levou a pravou komorou. Jedná se v jejím případě o vývojovou vadu, která se musela stát v raném stádiu březosti. Nelze to nijak ovlivnit, takže to není chyba chovu."
No to mě uklidnila. Moje štěně má díru v srdci!
,, Nebojte, neděste se. Někdy se stává, že se dírka do 2 let zacelí, ale ikdyby se tak nestalo, tak ji až tak velké omezení nehrozí. U tenhle diagnózy se léky nedávají preventivně, dokud nejsou nějaké vážnější příznaky jako kašel, potíže s dechem, kolabsy nebo problémy se zadníma nohama. Mavis bude do 1 roku chodit co 3 měsíce na kontrolní sono, aby jsme věděli zda se dírka rozšiřuje, zaceluje nebo zůstává stejná. "
,, Děkuji za vysvětlení. A co se týče omezeni? "
,, U štěněte je nějaké větší omezení zbytečné. Může všechno, ale s mírou. Klidně vyzkoušejte coursing i dostihy a na štěněti uvidíte, jak bude reagovat. Pokud zaběhne jednu rovinku a bude bez jakéhokoliv kašle nebo známky únavy, pak to jednou za čas nebude problém. "
V tu chvíli, když Mavis u probírání z narkózy začala kousat ruku, mi došlo, že mé štěně bude žít!
Že to, čeho jsme se všichni tak báli se nevyplnilo!
Ano, nikdy z ní nebude dostihová šampionka s kupou pohárů, hlavní je, že její život nekončí, nýbrž teprve začíná.
Jen čas ukáže, zda nás do budoucna čeká nějaké větší omezení nebo doživotní léky.
Nyní, když píšu tenhle článek, má Mavis 4 měsíce. Slovo "gaučák" ji asi nic neříká, jelikož za 2 měsíce umíme 10 triků z dogdancingu a za sebou má první lekci obran, kde budeme pokračovat po přezubení.
Při konzultaci se specialistou kardiologie a po poradě s paní Miklišovou, dostává Mavis již pár dnů doplněk výživy Carnosin a já pevně věřím, že teď, už bude vše jedině lepší.
A co nás čeká do budoucna? Třeba bude Mavis první basenji se zkouškou z obran, šampionkou výstav, tanečnicí v dogdancingu nebo jen jeden šťastný a spokojený basenji... Bůh ví.
Napsala s láskou panička Jana Badínská

Mavis má 3 měsíce

17. března 2018 v 13:06

Je to neuvěřitelný, jak rychle ten čas utíká.
Mavis má 3 měsíce a tím pádem je to přesně měsíc, co ji máme doma.

Za ten měsíc toho zažila hodně. Několik socializačních procházek, výletů, naučila se pár triků, ale hlavně naprosto bez problémů chodí se mnou a Ferrem do práce.

Fotovíkend a socializace v Karolíně

20. února 2018 v 20:33
Minuly víkend byl především v režii "Focení". Odstartoval to už pátek, kdy jsem šla na menší fotoprocházku podél řeky Lučiny s Wiwi a její fenkou Laylou. Vzala jsem jen Mavis, aby si začala zvykat na větší pejsky, což kříženka malamuta a huskyho splňovala na 100%. Maviska byla statečná a s Laylou se brzo skamarádila.
V sobotu dopoledne proběhlo focení s Daliborem Walkem, díky kterému mám úžasnou fotku celé mé smečky na lavičce.
Odpoledne jsme s kamarádkou Naty vzaly Mavis do Ostravy. Konkrétně do OC Forum Nová Karolina, která je pro socializaci štěněte jako dělaná. Plno lidí, mnoho různých zvuků a pachů. Mavis musím pochválit. Vše zvládla na 1*. Částečně šla po svých a když byla unavená, nesla se v náručí nebo spala v tašce. Hodné basenji štěně.❤
Nedělní odpoledne bylo finále v rámci " foto víkendu", jelikož jsem měla domluvenou úžasnou fotografku Lucii Romaňákovou. Focení bylo rozděleno na 2 části, první na řadě byla moje kamarádka Helča se svými 3 fenkami. Na to, že všechny 3 fenky háraly, tak se snažily a slečna fotografka byla velice trpělivá. Pak jsme jely ke mně, vzaly Ferra a Mavis a šly na procházku k Lučině. Ferrovi zřejmě "hvizdlo" v hlavě jelikož takhle běhat, blbnout a nespolupracovat jsem ho teda dlouho neviděla. Mavisku omlouvá, že byla čerstvě probuzena, ospalá a na nějakou paničku bez pamlsků zvysoka kašlala. Moje chyba, bez pamlsků příště ani ránu.
Fotky budou do 14dnů, máte se na co těšit.❤

Comet Mavis ❤ 2 měsíce

16. února 2018 v 22:23
Je to neuvěřitelné, ale ještě to není ani týden co mám Mavisku doma a já mám pocit že je to minimálně měsíc. Nikdy jsem štěně neměla, takže všechny neřesti ze života basenji štěněte si vyloženě užívám. Co se týče čistotnosti tak mě během těch pár dnů nesmírně překvapila. Čekala jsem, že budu co 2 hodiny běhat ven se štěnětem, nacházet po bytě loužičky a hovinka, ale nic z toho se ZATÍM nekonalo. Poctivě chodíme venčit ven a když se 3x stalo, že opravdu blbnula tak se vyčůrala na plínku, kterou máme v rezervě.
Kouše všechno, zajímá ji všechno, papá všechno, miluje všechno a já miluji ji. Je to zlaté štěně. ❤

První noc 🐾

13. února 2018 v 10:10

Vítám Tě u nás, drahá Mavis!💕

Cesta vlakem z Pardubic byla pro Mavis opravdu dlouhá a náročná, ale zvládla ji naprosto bravurně. Až do Ostravy spala jak "zabitá". Potom s ní začali šít všichni čerti a mě bylo jasné, že do Havířova to s čůráním asi nevydrží.
Tak jsem udělala bláznivou věc! Vzala jsem štěně do náruče, vodítko, pamlsky a šla na záchod.
Nečekala jsem absolutně nic, ale řekla jsem si, že za vyzkoušení nic nedám. Dala jsem ji na podlahu papírové utěrky. Mavis kňukala, ale drkotajici vlak ji znervózňoval.

Utěrky jsem dala pryč v domnění, že to byl hodně blbý nápad. ,, MAVISKO, ČŮREJ..NO HONEM, UDĚLEJ LOUŽIČKU. " Vlak zastavil, Mavis se vyčůrala a já radostí tak kvikla, že mě bylo slyšet v celém RegioJetu.

Doma probíhalo vše úplně podle mé "předpovědi". Iwan s Čestíkem byli z Mavis naprosto nadšení, Ferro zatím jejich radost nesdílí, ale je to jenom jeho pohnuté sebevědomí, které mu nedovolí si k Mavis jen čuchnout. Ono ho to brzo přejde, až zjistí, že ta malá černobílá basenjice je nový člen smečky.

A první noc? Byla ukázková. Kolem 23h se venku vyčůrala, ale byl tak neskutečný vítr a sníh, že se vykadit nestihla, to zvládla hned doma. Moje chyba byla, že jsem ji měla mít ještě chvilku na vodítku, pak to stihla na plínku. Celou noc spala až do 5:30, kdy jsem chtěla jít na záchod, což ji samozřejmě probudilo. Tak jsem ji čapla, šla s ní ven a tam se vyčůrala. Pak dostala snídani, trochu poblbla a šla jsem se všemi 4 ven. Očekávala jsem, že když je venku vánice jak na Sibiři, že mě bude totálně ignorovat. Nejen, že se čurala, ale dokonce v té sněhové kalamitě i kakala. Šikulka!💕
 
 

Reklama